O čem je kniha?
Příběh, který má z počátku poměrně líné tempo se postupně tříští na dvě linie. Jednou je příchod mladé, 19 leté dívky do amsterodamské domácnosti. Petronella byla provdána za bohatého kupce a teď se má stát mladou manželkou. Pomalu se sžívá s domácností, kde vládne manželova chladná a disciplinovaná sestra Marin po boku se služkou Cornelií a černochem Ottou. Celý příběh je vsazený do 17. století, proto není nouze o bohaté dámské róby, poklizené komnaty a stoly plné nejvybranějšího jídla. Na povrch vyplouvají všemožná tajemství, Petronellin muž odmítá lehat se svou novou manželkou na svatební lože. Podivný příběh začíná. Druhou linií příběhu je záhada malého domečku, který dostane Petronella jako svatební dar od svého muže. Domů jí chodí záhadné balíčky s miniaturními replikami její domácnosti. Dostane tak od záhadného miniaturisty malé podobizny všech členů domácnosti, nábytek, miniaturní repliky nábytku apod.
Co se mi líbilo?
Myšlenka. Nápad miniaturního domečku a záhadného miniaturisty, který vytváří repliky všech postav příběhu, je zajímavý. Dost se ale obávám, že si s tím autorka nevěděla trochu rady. Miniaturista je její prvotina a já si myslím, že je to hodně poznat. Na internetu jsem narazila na vesměs negativní recenze a komentáře, které říkají to samé. Lákavá anotace, krásná obálka, ale příběh už není tak povedený. Tak nějak souhlasím. Ne, že by byl příběh úplně špatný, z počátku si myslíte, že čtete novodobou Janu Eyrovou, postupně se vztahy vyvíjí, na povrch vyplouvají zajímavé šokující novinky a nevyřešená minulost, ale co se týče příběhu s domečkem, no, sama autorka podle mě nevěděla, jak to všechno ukončit, jak ven z načatého tajemného příběhu. Takže celá kniha skončila nedotažená, polootevřená, odfláknutá. Třeba to byl záměr. Nevím.
Postavy byly velice zajímavé. Být na místě autorky, tochu více si pohraji s psychologickou stránku hlavní hrdinky. Chudák Petronella, vyšla z toho trochu jako naivní slepice, co se bojí především toho, jak bude bolestivé přijít o paneství. Vzhledem k tomu, že manžel o ní nejeví zájem, začíná se rozehrávat poměrně zajímavá smyčka překvapivých scén. Ale postava dívky se poté promění v silnou mladou ženu, která pomůže pozvednout manželův neúspěšný obchod s cukrem a tak nějak prochází proměnou, která mi přišla jako trapné klišé.
Naproti tomu jsem si oblíbila zpočátku negativní, ale později velice silnou postavu Marin, která je plná tajemství. Ve svém vysokém věku je stále neprovdaná, což je na tehdejší poměry velice podivné. Později se ukáže, že je těhotná. Ale s kým? Najednou se příběh domečku odsouvá do pozadí. Řeší se úplně jiné věci a původní myšlenka jakého si voodoo ze 17. století je fuč. A pořádného vysvětlení se nedočkáte. Škoda.
Co se mi nelíbilo?
Již výše jsem zmínila, co se mi na knize nelíbilo, nebudu se opakovat. Snad jen dodám, že kniha celkově mi přišla dosti průměrná. Velikou roli hrála lákavá anotace a komentáře na zadní straně obálky ("Znepokojivý, magický a plný překvapení." a pod...) ale skutek utek. Nebudu zastírat, sáhla jsem po knize v knihovně především kvůli obálce, která je krásná. Klidně bych ji nominovala do nějaké soutěže. Kniha sice není tištěná na nějakém kvalitnějším papíře, ale na přebalu se nešetřilo, je opravdu povedený. To je důvod, proč dávám knize 4 body. Ale po příběhové stránce mě to spíše zklamalo. Knihu bych asi nijak přehnaně nedoporučovala. Pokud rádi čtete příběhy ze 17. století, určitě budete spokojeni, autorka používá reálné historické pojmy, holandské archaismy a pod., což knihu svým způsobem ozvláštní, dodá jí na věrohodnosti, ale jinak na mě kniha působila trochu rozpačitě.
Jessie Burtonová prý zrovna vydala novou knihu, nejsem si úplně jistá, jestli mám chuť dát jí ještě jednu šanci. Snad možná ze zvědavosti, jestli se její schopnosti někam posunuly. Nezastírám, píše poutavě, jinak bych knihu nedočetla, ale na konci mohla možná malinko víc zapracovat a já (a spousta dalších) bych byla spokojenější.
4/5
Zdroj: cojuliecetla.pise.cz/8-se...