Do tmy - Anna Bolavá

11. prosinec 2016 | 00.23 |

dotmy01

O čem je kniha?

Do tmy je jedinečný příběh o samotářské ženě, která se vášnivě věnuje sběru rostlin. Jejich sběr, sušení a následné prodávání je pro ni vším. Ve sběru utápí své trápení, rodinné problémy, nešvary i smutek. Zapomíná na všechny trable světa. Mechanický sběr rostlin je pro ni vším. Již od samého začátku příběhu víte, že je něco špatně. Tušíte něco nekalého. Autorka vám všechna tajemství ale odkrývá postupně, pomalu. Vy se musíte probírat pytly plnými lipového listí, květů měsíčku lékařského a hluchavky. 

Co se mi líbilo?

Kniha s nádhernou tematickou obálkou vás zve do světa plného sušených bylin a květů. Hlavní hrdinka, jejíž jméno se dozvíte až v polovině knihy (protože vlastně není vůbec podstatné), žije sama v domě se zahradou. Na půdě suší nepřeberné množství rostlin, které trhá ve svém okolí. Je velice stydlivá, nerada je v kontaktu s cizími lidmi, ostatním obyvatelům vesnice se straní. Každé úterý nasedá na kolo a jede do výkupny prodat pytle plné nasušeného materiálu. To hlavní, co na knize musím vyzdvihnout, je do detailu propracovaná reálnost hlavní postavy. Anna (hlavní hrdinka) má skutečný silný charakter, na druhé straně má samozřejmě i spoustu nedostatků. Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická. Možná to bude její silnou introverzí. Celý příběh je psán ich-formou, máte tak k vypravěčce (hlavní hrdince) velmi blízko, prožíváte s ní všechny vnitřní stavy a pochody. Soucítíte, chápete její chování, které všichni ostatní odsuzují. Sousedům se totiž Anna jeví jako pološílená divoženka, která běhá po loukách, trhá květiny a jezdí na kole bez držení. My ovšem moc dobře víme, proč to všechno Anna dělá.

dotmy02

V knize je vše psáno jakoby zdánlivě. Autorka vám totiž nenaservíruje děj přímo. Naopak. Veškerá akce v knize je popisovaná formou jakýchsi bludů a přeludů hlavní hrdinky. Anna je totiž tak trochu blázen. Trápí jí halucinace, k tomu všemu má nejspíš nějakou smrtelnou dědičnou chorobu. Její mozek nefunguje racionálně.

Žije od úterý do úterý. Sběr rostlin se pro ni stává rutinou, která jí postupně zaměstná mysl v celé její šíři. Sběr listů a rostlin je pro ni středem všeho. Je pro ni kotvou, záchytným bodem, je pro ni to, co ji stahuje ke dnu. Z prospěšného koníčku se stává chorobná posedlost

dotmy03

Kniha má neuvěřitelnou atmosféru. Během čtení máte možnost přivonět si k nepřebernému množství rostlin, zmoknout a zase uschnout, máte možnost vykoupat se v tůni a projít se bažinou. Pocítíte na vlastní kůži dusné léto, rozpálený asfalt, prašnou cestu, větve stromů pod nohami, uslyšíte mrouskající kočky a šustící listí. To všechno vnímáte všemi smysli. Po celou dobu čtení tušíte špatný konec. Tušíte něco neblahého, ale čtete dál, toužíte poznat, jak to všechno dopadne. Kniha má neuvěřitelně magické ladění, které je prosycené velice nádhernými barvitými popisy přírody, sběru a sušení rostlin. 

Nesmím opomenout kladně ohodnotit i nádhernou obálku, kterou se mi bohužel nepodařilo vyfotit tak, aby její krása vynikla. Celá kniha je dobře rozmyšlená. Kapitoly mají názvy skutečných rostlin. Pod tmavým papírovým přebalem se skrývá krásná žlutá kniha s pampeliškovými semínky. Kniha je ideálního formátu do kabelky. A věřte, je možné se do ní začíst kdekoliv a kdykoliv. Mám vyzkoušeno!

Anna Bolavá (autorčin pseudonym) si za knihu vysloužila ocenění Magnesia litera za prózu. Zde se můžete podívat na její nominační video, třeba vás přesvědčí k tomu, si knihu přečíst (jako tomu bylo v mém případě). 

magnesialitera

Co se mi nelíbilo?

Já osobně nemám knize co vytknout. Autorka uplatňuje jakýsi vzorec - stereotypní posedlost sběrem rostlin je prokládána úterními výlety do výkupny. Takhle to jde pořád dokola. Sběr - úterní odvoz. Sběr - úterní odvoz. Tato struktura je potom narušovaná různými dějovými zlomy, které celou knihu posouvají kupředu. Pokud vám tento styl psaní nesedne, zřejmě se s knihou neskamarádíte. Mně se ale takové neotřelé psaní moc líbilo a kniha mě upoutala jakousi pravidelností, která byla v jistých momentech přerušovaná dramatickými scénami. Autorka se neštítila použít ostré střihy, nepříliš běžné popisy absolutního psychického i fyzického dna člověka, nenadálé zvraty i matoucích metafory. Kniha toho v sobě nese daleko více, než se na první pohled zdá.

dotmy04

Anna Bolavá si cenu za nejlepší prózu zasloužila právem. Do tmy je velice zajímavá kniha, která mi zůstane pod kůží ještě hodně dlouho. 

5/5

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Do tmy - Anna Bolavá adil 11. 12. 2016 - 08:55
RE(2x): Do tmy - Anna Bolavá cojuliecetla 11. 12. 2016 - 09:57
RE: Do tmy - Anna Bolavá frantiska 15. 12. 2016 - 23:14
RE(2x): Do tmy - Anna Bolavá cojuliecetla 16. 12. 2016 - 21:47