Všechno nebo nic - Eva Urbaníková

26. únor 2017 | 09.34 |

vnn01

O čem je kniha?

Zamilovaný román pro trošku větší holky. Všechno nebo nic je úspěšná kniha slovenské autorky. Linda odchází z nepodařeného manželství do úplně nového, nečekaného vztahu s mužem, se kterým se seznámila po internetu. A bláznivě se do něj zamiluje. Začíná vzrušující příběh, ve kterém se díky velké lásce vše barví do úplně jiných barev. Do toho všeho její nejlepší kamarádka tropí hlouposti, protože svou velkou lásku stále hledá, jejich úspěšný antikvariát vydělává nemalé peníze a její bratr se oženil s tou nejhorší ženskou na světě.

Co se mi líbilo?

Lehkost a emotivnost zároveň. Číst podobnou knihu vám nedá příliš práce. Je to prostě lehoučký románek pro holky, co v mládí rády louskaly Lenku Lanczovou nebo Stanislava Rudolfa. Styl Evy Urbaníkové byl přesně takový, jaký jsem očekávala. Lehký, svižný, zajímavý, nenáročný, ale stále dost popisný na to, aby v něm bylo dost emocí. Kdykoliv vidím ženský román psaní Slovenkou, je mi jasné, jaký asi bude. Ne, nechci všechny slovenské autorky házet do jednoho pytle, ale mám z jejich knih vždycky takový stejný pocit. Kniha Evy Urbaníkové nepůsobí ploše, ale poměrně dost realisticky.

vnn02

Velmi kladně hodnotím i proud děje. Nejednalo se o klasické zamilované romány, kdy máte život před vztahem - zamilovanost - život po vztahu. Ale už na začátku byly tak trošku rozdány karty. Čtenář už od první stránky tak nějak tuší, kam to všechno povede. Ale čtete dál, i když má příběh trošku nahořklou chuť. Líbí se mi, když si autor se čtenářem malinko hraje. Nevysype všechno hned na začátku, ale naopak vynechá jisté pasáže a schválně se věnuje úplně něčemu jinému. Působí to hravě a neotřele

vnn03

Číst o zamilovanosti, takových těch krásných vztahových momentech, poznávání se, to lechtivé oťukávání se dvou lidí, co se vzájemně přitahují, to všechno napsala autorka moc pěkně.

Nijak "americky", přeslazeně. Hlavní postava muže z toho vyšla stále jako muž. Protože občas se stane, že z vulgárního drsňáka udělají autoři trapného přecitlivělého měkkouše jenom proto, že by se to čtenářkám možná líbilo. Hlavní hrdinka tady byla ta, která mi moc nesedla. Její pozdější chování hraničí s trapností. Ale to je jenom můj názor. Celý příběh je psán z jejího pohledu, a tak jí můžete být tak nějak blíž. A to zvládla Urbaníková skvěle. Lehce to zavánělo autobiografickými prvky, ale netroufám si tvrdit, co z toho by mohlo být vypůjčeno z reálného života. 

vnn04

Co se mi nelíbilo?

V knize byly jisté věci, které hrdinka neřešila a vy víte, že v reálném životě s tím mají lidé veliké starosti (třeba výchova dcery, vedení obchodu s knihami, rozvodové řízení,...). Je jasné, že v romantickém románu nechcete řešit strasti rozvodového řízení, ale všechny tyhle záležitosti hlavní hrdince vycházely nějak podezřele skvěle. Zamilované části vás polechtají v břiše, smutné části vás zamrzí, ale neroztrhají vám srdce namaděru (jako to některé knihy dokážou). Kniha mi nepřirostla k srdci natolik, abych o ní mohla prohlašovat, že je to nejlepší ženský román. Protože podle mě je to skvělá kniha, ale úžasná ani náhodou. V jistých momentech mi hrdinové lezly na nervy, plácala jsem se do čela a říkala si: "Sakra, tak teď to Urbaníková pěkně shodila." Ale pořád převažují ty hezčí části, díky kterým se knihu vyplatí číst. 

Jedna drobnost, která mě na knize malinko rozčilovala, byla takové to klasické "co slovo to perla". Hlavní hrdinové mluví v ideálně sestavených větách a souvětích. Každý rozhovor s sebou nese nějaké hluboké poslání. Někdy se jedná o prázdné tlachání, které je ovšem vždy zakončené vyznáním lásky nebo něčím podobným. Hlavní hrdinka recituje poezii zpaměti a její milenec zase citáty světoznámých velikánů. Kniha působila poměrně dost realisticky, ale některé dialogy byly prostě hrozné tlačení na pilu. A to jediné mě tak trochu mrzí. 

Každá postava měla jistý charakter, ale v konečném důsledku to trochu dopadlo tak, jako ve většině průměrných románů. Gay kamarád se chová jako pitomec, co nemyslí na nic jiného, než na pohlavní styk, promiskuitní živelná kamarádka je po ruce v jakoukoliv denní i noční hodinu, rodiče se absolutně nestarají o osud své dcery (protože přeci nebudou v našem příběhu překážet). Tohle všechno mě tak nějak mrzelo. Přesto jsem přesvědčená, že tahle kniha se spoustě ženám líbí. Protože je prostě citlivá. Je tam láska, je tam bolest, je tam touha. Ideální čtení na večer, když už nechcete nic řešit, na dovolenou, jako oddychovka. Rozhodně bych jí nehodnotila jako kýčovitou, průměrnou knihu. To vůbec. Tahle kniha mě bavila, ale od Urbaníkové zase dlouho nic číst neplánuji. 

3/5

Zaznamenala jsem, že kniha byla nedávno zfilmována. Avšak už dle upoutávky můžu klidně říc, že film není tak úplně podle knihy. Drobné předělávky, změny v ději, poupravené chování postav, úplně jiné dialogy a celkové barevné ladění z příběhu dělají kýč, kterým kniha Všechno nebo nic rozhodně není!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Všechno nebo nic - Eva Urbaníková rebarbora 27. 02. 2017 - 19:21
RE(2x): Všechno nebo nic - Eva Urbaníková cojuliecetla 04. 03. 2017 - 18:17