O čem je kniha?
Theodor Finch, absolutní magor, blázen, výtržník, sebevrah, se zamiluje do Violet. Oba dva jsou neúplní. Theodor žije se sestrami a matkou, otec, který ho bil, se odstěhoval a založil si novou rodinu. Violet zase přežije autonehodu, na rozdíl od své sestry, o kterou tak přijde. Oba dva spojí své neúplné vesmíry v jeden. I tak tam ale pořád něco chybí. Všechny malé zázraky je kniha o první lásce, o bolesti, ztrátě, smrti, životě ale i o bipolární afektivní poruše osobnosti.
Co se mi líbilo?
Všechny malé zázraky. Kniha, která mě neskutečně zasáhla. Odkládala jsem ji, ani nevím proč. Obálka mě příliš nelákala, ale na doporučení jedné blogerky jsem si knihu vypůjčila v knihovně. Čtenáři jsou rozděleni do dvou táborů. Jeden tábor absolutně netuší, co na té knize všichni mají. Druhý tábor knihu vyzdvihuze do nebes. A já patřím jednoznačně k tomu druhému táboru. Kniha mě emočně vyždímala. Po jejím dočtení jsem nebyla absolutně schopná několik dní fungovat. Nemohla jsem se s tím srovnat. Příběh mě prostě sebral. A to se mi už dlouho nestalo. Přečteno jsem měla za jeden den, následovalo několik dní hledání vlastního já. Nepřeháním.
Pokud jste alespoň trošku romantické duše s citem pro podivnosti, knihu si zamilujete. Moje sestra tvrdí, že nudnější věc nečetla. Dlouhé popisy barvy očí, pocitů, točení se v kruhu, omílání pořád toho samého (to abyste měli taky trochu jiný pohled, no, pohled absolutního nečtenáře). Ale na mou sestru vůbec nehleďte. Já jsem toho názoru, že se jedná o jednu z nejcitlivějších knih vůbec. Jde vlastně o poměrně ohranou pohádku. Dospívající ze střední, jeden divnej magor, co tropí hlouposti a nikdo mu nerozumí. Zamiluje se do populární dívky, ona do něj. A on jí ukáže svůj vlastní svět. A o tom to je. Kapitoly jsou psány na přeskáčku. Jednou z pohledu Violet, jednou z pohledu Finche. Ale propracovanější postavou je Finch, troufám si říct, že hlavně z jeho pohledu chtěla autorka knihu posouvat dál. Toho kluka si musíte zamilovat. Má smysl pro detail. Je to takový ten inteligentní blázen, co si lepí na zeď papírky, přemalovává si pokoj z červené na modrou, běhá o půlnoci po poli, namísto vyučování se potápí v řece, hledá ty nejdivnější místa v Indianě a tak podobně. Mně osobně ta postava přirostla k srdci. Všemi nedokonalostmi byla jednoduše dokonalá.
Jen tak mimochodem, kniha začíná otázkou (viz fotka). Kdo plníte čtenářskou výzvu, tady máte jeden tip na splnění bodu 20 :-)
Neskutečně čtivě, jemně a hladce napsaná kniha. Linka příběhu mění barvu. Hned ze začátku skočíte rovnýma nohama do děje. Na římse zvonice se potkají dva mladí dospívající, oba dva tam přišli, aby ukončili svůj život skokem dolů. Linka se pomalu přesouvá do růžového ladění, první pusy, láska a tak podobně. V druhé polovině knihy zažijete zvláštní pnutí a potom celý příběh spadne. Jedno veliké bum. I když tak nějak tušíte, jak to celé dopadne, nemůžete přestat číst dál. Já jsem si knihu vychutnala do posledního písmenka. Doslova.
Kniha se dotýká jednoho významného tématu - deprese v období dospívání, hledání sebe samého a především bipolární porucha. Pokud tuto knihu bude číst člověk s diagnózou bipoládní poruchy, zřejmě ho velmi zasáhne. Rozdvojenou osobnost hlavní postavy vykreslila autorka brilantně. Finch neustále hledá, kdo vlastně je, nemůže se rozhodnout, která z jeho vnitřní postav je vlastně doopravdy on. Mezi špetkou young adult kýče (přiznejme si, nějaké to klišé, nějaké ty ohrané americké vzorce příběhů pro mladé tam jsou) se skrývá silný, dojemný příběh. Z knihy ve mně zůstává malinko bolestný pocit, ale zároveň i hřejivé emoce.
Co se mi nelíbilo?
Až na pár detailů nemám knize co vytknout. Jestli máte někdy chuť na něco, co se jednoduše čte, ale má to krásný příběh a nevadí vám, že je to tak trošku young adult, sáhněte po Malých zázracích. Autorka do této knihy dala kus sebe, píše z vlastní zkušenosti. A je to hodně znát. Když autor píše o něčem, co si sám prožil, najednou se text stává opravdovější. Uvěřitelnější. Já jsem si celou dobu přála poznat hlavní hrdiny knihy doopravdy, tak moc mi vlezly pod kůži. Tak moc byly literárně krásní. Vím, že se nejedná o "vysokou" literaturu. Ale okolo této knihy je v poslední době značný rozruch. Konečně chápu proč. Je prostě skvělá. Nevím, jestli někdy najdu sílu přečíst si ji znovu. Doufám, že ano. Dala mi krásný čtenářský zážitek. Zaslouží si mou madaili.
Já.
jsem
na
kousky.
5/5
