O čem je kniha?
Velice svižně napsaná novela pojednává o dvou chlapcích, bratrech, kteří se rozhodli utéct ze své země do Evropy. Hned na samém začátku své cesty jsou ale rozděleni a každý "běží" svou cestou za svobodou, na jejímž konci doufají v setkání. Kniha je psána jako nenápadná, ale velmi bolestná kritika nás Evropanů z pohledu vyděšených mladých uprchlíků.
Co se mi líbilo?
Velmi diskutovaná kniha, která se stala ještě diskutovanější, jakmile získala ocenění Magnesia Litera, se mi konečně dostala do rukou. Díky knihovno! Mám po velmi dlouhé době pocit, že ocenění Magnesia Litera konečně dalo hlavní cenu knize, která přináší do české literatury něco nového. Knize, která mi dává smyl, přináší mi nové pocity a úplně nový zážitek. Ale nechci tu kritizovat naší literární cenu, chci tu mluvit o úžasné novele mladého českého básníka a prozaika Marka Šindelky.
Autorův styl je úžasný. Musím říct, že mi prostě a jednoduše sedl. Krátké úsečné věty posouvají děj kupředu raketovou rychlostí. Žádné uvozovky. V knize se velmi málo mluví. Očekávejte detailní popisy v holých osekaných větách. Moc se mi líbilo, jak dokázal autor vytvořit na tak malém prostoru (asi 160 stránek) ledovou atmosféru, která mě šlehala do tváře. I když by text mohl působit roztříštěně a útržkovitě, dohromady dal neskutečný příběh. Hned na začátku knihy se ocitáte v ledové krajině, kterou si razí cestu mladík. Nevíte, kde se nachází, ani odkud jde. Tušíte jeho původ, tušíte stát, do kerého se rozhodl uprchnout. Retrospektivně je vám odhaleno, jakým způsobem se do cizího státu dostal a proč se rozhodl utíkat. Do této linie se pomalu dostává i druhý příběh jeho bratra, který prchá vlakem ve společnosti mnoha dalších uprchlíků.
Autor se zaměřil na Amira, mladšího bratra. Utíká zasněženou krajinou a celý jeho život závisí na potrhané dece a pěti sirkách. Celá jeho šance na přežití se smrskává do základních tělesných potřeb. Boj o přežití. Snaží se zahřát, utíká, schovává se, hladoví. Vloupá se do opuštěné rybářské chatky, snaží se obstarat si jídlo, živí se sněhem a neustále před někým utíká jakosplašená srnka. Tělesně jsem to prožívala. A přesně jak jsem slyšela Šindelku říkat v jednom rozhovoru, že skrze knihy je možné čtenáře úplně emočně porazit, jemu se to podařilo. Navodil mi ten pocit pronásledovaného zvířátka, pocit nekonečného hladu, beznaděje a strachu.
Je těžké o této knize mluvit a neprozradit její děj. V podstatě sledujete cestu chlapce. Nic tak zásadního se v ději jako takovém nestane, přesto je kniha VELMI zásadní v tom, co chce sdělit. Bez rozpaků nastavuje zrcadlo nám všem, co odsuzujeme cizince. Bez příkras popisuje nelegální trh s lidskými orgány, způsob odporného převážení uprchlíků (zavírání do chladících nákladních aut, do škvír v kapotách, zašívání do sedadel), nelidské chování z NAŠĺ strany (jakožto Evropanů). Ukazuje nám, jak bychom se asi cítili, kdybychom se narodili jako mladý chlapec v zemi, ve které bují války. Ukazuje nám, co asi prožívá mladý chlapec, který doufá, že v dalším státě mu pomohou žít v míru. Upřímně netuším, jak to autor dokázal. Ale přiměl mě se vcítit do velice neobvyklé literární postavy a umožnil mi prožít něco nevídaného.
Nesmím zapomenout knihu pochválit i po designové stránce. Je to velice pěkný kousek. Obálka výstižně reflektuje vnitřní ladění příběhu a má v sobě určitou symboličnost. Toho si já moc cením. Vytištěná je na dobrém papíře, má příjemný font pro oči a přebal je také velmi hezký. I za tohle má u mě kniha velký palec nahoru! Jen škoda, že ji budu muset vrátit do knihovny :-(.
Co se mi nelíbilo?
Četla jsem na Šindelkovu knihu velkou spoustu kritiky. Je mu hodně vyčítáno, že ze čtenáře mačká pocity moc na sílu. Na pozadí války postaví bezbranné děti, sleduje jejich zoufalou cestu. Nemám srovnání s jeho dalšími knihami, v tomto směru nemohu mluvit. Co ale autorovi nelze odepřít, je téma, kterému se věnuje. Téma imigrantů, uprchlíků, vykořisťování, xenofobie, evropská "namyšlenost", rasizmus, nenávist vůči "arabáčům" a islámu. Uvědomila jsem, jaký strašný jsme vlasně prasata. Jak hážemě všechny do jednoho pytle. Možná jsem prostě velmi jednoduše podlehla tomu záměru, který autor měl. Ale to je mi jedno. Kniha ve mně zvedla vlnu odporu a nesouhlasu s tím, jak se spousta lidí z naší země staví k těmto lidem, kteří utíkají před nebezpečím.
Sama ke knize nemám žádné výhrady. Mám taky konečně pocit, že hlavní cenu ML vyhrála kniha, která ji měla skutečně vyhrát. Vřele doporučuji!
5/5
Velice výstižně o knize mluví Jarda ve svém videu. Pokud by měl někdo zájem se o knize dozvědět víc, určitě si ho poslechněte.