atraktivnistrasilka: Děkuji za recenzi na tuhle knihu.
Na ženy všeobecně je kladen velký tlak. Ať už v oblasti toho, co by měly nebo neměly dělat, nebo toho, jak by měly vypadat. Nebo naopak neměly. Mám dojem, že některé odchylky od “dokonalosti” jsou docela tvrdě odsuzovány. A pak se velice lehce stane, že se to sebevdomí podlomí. Protože nesplňuji standard. Protože nejsem dost krásná, dost jemná, dost chytrá, dost cokoli, co člověka může napadnout. Sebesmíření je těžká věc. Sebeláska ještě těžší. Ještě dneska mi v hlavě zní ta slova mého spolužáka ze základní školy - toho největšího blbce, kterého by ve třídě člověk našel: “Ty seš tak hnusná, Terezo! Tak hnusná a trapná k tomu!” Bylo to ve frontě na oběd a nepředcházel tomu žádný rozhovor. A ačkoli jsem věděla, že oproti svým spolužačkám JSEM poněkud jiná liga, zabolelo to. Tehdy mě to poprvé začalo skutečně trápit.
A trápí mě to dodnes. Kvůli jednomu debilovi.
Jestli jednou budu mít dceru, nikdy nedopustím, aby si o sobě myslela, že není dost (doplň si cokoli, co uznáš za vhodné). Protože každá jsme jiná a každou z nás ovlivňuje to, co žije. Navíc opravdu na každým je něco hezkýho, a nikdy v životě se mi nestalo, že bych viděla třeba holku v autobuse a řekla si něco ve smyslu, že je ošklivá, etc.