Vegetariánka - Han Kang

O čem je kniha?

Mladý korejský pár, žijící poklidně manželský život, si co nevidět projde pořádnou krizí. Manželce se v noci zdá sen, kvůli kterému se hned nad ránem rozhodne vyházet veškeré maso, které doma najde, a stát se tak vegetariánkou. Společně s odmítnutím masa se ale postupně vzpírá celému společenskému systému, který jde tvrdě proti ní. Nikdo její rozhodnutí nechápe. 

Co se mi líbilo?

Co se týče korejské literatury, tohle pro mě byla úplně první kniha. A hned na začátek musím říct, že my, Evropané, asi nebudeme nikdy plně schopni pochopit význam téhle knihy. Nebo možná celé korejské literatury obecně. 

Ze začátku se to vyvíjelo velice slibně. Manželka žije v domácnosti s mužem, příliš se nemilují, možná se prostě jenom tolerují. Ona není nijak výrazná a on se vedle ní cítí pohodlně. Ona docela dobře vaří a neotravuje ho, on nosí domů peníze a v posteli je to takový průměr. Jenomže manželce jednoduše hrábne. Rozhodne se nejíst maso, vyhází celý mrazák a začne se živit mořskými řasami a rýží. Začne hubnout a zdravotně na tom není dvakrát nejlépe. A dál už nebudu spoilerovat. Abych byla upřímná, dál už to není ani nic moc. Děj se překlápí a najednou není ústředním vypravěčem manžel (jako doposud), ale švagr, který tajně touží po své švagrové (vegetariánce). Touží po ní tak strašně moc, že si dokonce vymyslí speciální umělecký projekt, ve kterém jde o pohlavní styk. Svou švagrovou si samozřejmě představuje jako ústřední postavu svého "sousoší".

Kniha je vlastně vyprávěna třemi vypravěči. Nejprve manželem, potom nadrženým umělcem švagrem a nakonec celý příběh uzavírá sestra té nešťastné vegetariánky. V celé knize se to tak nějak prapodivně táhne. Něco tam smrdí, ale nějak jsem nemohla přijít na to, CO. Ale nejprve to pozitivní. Moc se mi líbily popisy jídel. Kniha se sice jmenuje Vegetariánka, ale masem jenom přetéká! Detailní popisy rýže s kapající omáčkou, pečené bůčky na medu, mořské plody... Během čtení jsem normálně dostávala hlad. Musím říct, že Han Kang je skvělá vypravěčka. Každou scénu si velice snadno představíte a barvitě prožijete. Je velice snadné se do knihy začíst a v tom je její, podle mě, velká síla. Zatáhne vás to do děje, ani nemrknete. 

Tak proč tu knihu vlastně nechválím už od začátku do nebes?

Co se mi nelíbilo?

Je na ní zkrátka něco divného. Měla jsem pocit, že se mi autorka snaží něco říct, ale já to nějak nejsem schopná vyčíst z řádků, ani z prostoru mezi nimi. Jsem holka ze střední Evropy, společenské poměry v Koreji si můžu jen představovat. Proto věřím, že kniha sbírala jedno ocenění za druhým, nejspíše se citlivě strefuje do bolavých míst tamější společnosti. Ale my tu žijeme ve zcela jiných poměrech, lidé se mezi sebou seznamují jiným způsobem, v rodinách panuje jiná hierarchie. Proto možná nebudu nikdy schopná zcela pochopit, kam vlastně autorka míří. Konec knihy pro mě nebyl uspokojující. Přede mnou knihu četa i moje mamka a říkala úplně to stejné. Závěr nepochopila a spíše ji to rozčílilo, protože to podlě ní nemělo jasně stanovaný konec. Já se snažím to vidět trochu symbolicky, ale nejsem si jistá, jestli jsem správně vytušila autorčin záměr. Knihu chápu jako hledání sebe samé, vegetariánka, která se vlastně po celou dobu nedostane ke slovu (její příběh vypráví postavy kolem, což je poměrně zajímavé), tak trochu hledá sama sebe. Začne odmítat lidství a připadalo mi, že se chce stát něčím jiným. Což okolí absolutně nechápe. 

Knihu tedy hodnotím průměrně. Bohužel si z ní toho pro sebe příliš neodnáším, nenechala ve mně žádnou významnou stopu. Ale čtení mi nepřišlo zbytečné. Pro zájemce o korejskou literaturu to jistě bude vhodným úvodem. Proč ne.

A ještě věta na závěr - kniha není o vegetariánství, které si nejspíše všichni pod tímto slovem představíme. Takže upozorňuji jen dopředu, abyste nebyli zklamáni, jako stovky čtenářů před vámi :-).

3/5