O čem je kniha?
Spisovatel se ze zvědavosti přimotá do aukce v bytě nejžádanější kurtizány celé Paříže. Zemřela ještě mladá, ale s mnoha dluhy, a tak jde vybavení jejího bytu do aukce. Spisovatel úplně náhodou zaplatí nemalé peníze za knihu s věnováním od ctitele. Ctitel za spisovatelem o pár dní později přijde, aby ho požádal, zda-li by mu knihu po mrtvé milence nevěnoval. A na oplátku mu vypráví příběh o krásné Markétě, nejkrásnější kurtizáně Paříže a o tom, jak se do ní zamiloval.
Co se mi líbilo?
Kniha byla velmi čtivá. Mám ji v knihovně úplně náhodou a vlastně zcela náhodou jsem po ní taky sáhla. Možná proto, že je to útlá knížka, která se mi narychlo vešla do tašky. Příběh je ale veliký, možná jej znáte jako jevištní zpracování nebo filmové. Kniha jako taková je velice čtivá, psaná snadným jazykem, nenáročným pro čtenářovy oči. Brzy se seznámíte s okolnostmi milostného příběhu mezi Markétou Gautierovou, vydržovanou dívkou, a jejím chudým milencem Armandem, který jí namísto peněz mohl nabídnout jen své srdce.
Velký příběh, ale já jsem ho ještě neznala. Četla jsem knihu bez jakýchkoliv jiných spoilerů a i když jsme se o knize učili ve škole, její příběh jsem si nepamatovala. A jsem tomu ráda, protože jsem si ho mohla užít. Asi chápu, že v historii měla tato kniha vždycky svoje místo na policích milovnic červené knihovny. Je psána velice citlivě a poutavě, na tehdejší dobu je jistě velmi kontroverzní. Líčí prostitutku v dobrém světle. Líčí ji jako dívku s emocemi a city, s vybraným chováním, v drahých šatech a s neomezenými lístky do divadla do nejlepší lóže. Ale v dnešní době příběh trochu ztrácí význam. Netvrdím, že kniha nemá sílu, to jistě má. Láska a milostný poměr je v ní popsán moc jemným způsobem. Ale jsem toho názoru, že na poli literatury máme milostné romány, kde je vztah dvou lidí popsán s větší vášní a intenzitou. Dáma s kaméliemi ve mně jaksi nedokázala vykřesat tu pravou jiskru. Přesto si myslím, že moc hezky dokazuje, že cit je možné vzbudit i v člověku, který si myslí, že už je dávno citů prost. Viz Markéta.
Na druhou stranu budou jistě čtenáři, kteří přivítají krátce čistě popsaný milostný román bez zbytečné omáčky okolo, komentářů a přebytečného ochání. Ano, tato kniha tohle všechno postrádá. Je někdy možná až příliš prostým popisem všech okolností a děje. Snad možná proto mi někdy popisy přišly bez emocí a o zamilovanosti postav vypovídaly jenom jejich repliky, které pak v chladném popisu vypadaly ploše a uměle nastrčené. Ale jak jsem psala, záleží na vkusu čtenáře. Já jsem milovnice sáhodlouhých popisů a nevadí mi brodit se v zevrubnějších popisech, proto pro mě tato kniha nebyla tak moc čtenářsky uspokojující, jako jiné milostné romány.
Co se mi nelíbilo?
Jak jsem psala výše, až na pár menších detailů beru Dámu s kaméliemi jako jednu z klasik, které se vyplatí číst. Příběh je tak známý, že je zkrátka dobré Dámu s kaméliemi zařadit do četby snad už jen z tohoto důvodu.
Nejvíce mě asi zasáhl doslov, který ve vydání, které jsem zrovna měla doma, napsal Eduard Hodoušek. Vysvětluje v něm to největší tajemství celé knihy. A to, že příběh dámy s kaméliemi je pravdivý. Celý si ho prožil sám autor. Dal sám sebe do knihy, ale zadal si zcela jinou roli a aktérům změnil jména. A to více zničující to je, když jsem si uvědomila, že tohle všechno někdo skutečně prožil. Ale plný počet nedám. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, znovu číst už nemusím.
4/5