O čem je kniha?
Jestli je na světě někdo, kdo měl vážně nepovedené dětství a dospívání, je to právě Augusten. Matce, básnířce, překážel, otec si ho nevšímal, a tak není spodivem, že ho brzy odstavili na druhou kolej. Mladého Augustena se ujal matčin psychiatr, který si ho přivedl do svého šíleného domu, kde se věštilo z exkrementů, dělaly díry do stropu, pohřbívaly kočky nebo se vařily polévky ze všeho, co se doma našlo.
Co se mi líbilo?
Jedná se o autobiografii. Čtete to už s tím pocitem, že se všechno z knihy stalo, skuteně to někdo prožíval a nemůžete přestat kroutit hlavou. Ale abych nepředbíhala - tahle kniha je šílená. Autor odlehčeným humorným stylem vlastně píše o příšerných věcech. Po boku matky, jakou měl on, by snad nemohl přežít nikdo. Augusten to ale nesl velmi statečně. Vyrůstal v domácnosti psychiatra, která sama byla zralá na to, aby ji zkontroloval jiný psychiatr. Všichni se cpali prášky na nervy, kouřili jednu o druhou, prodávali se za peníze a vzájemně pořádali šílené výlety v uniformách od McDonalda. Všechno tohle je prásklé. Ale tahle kniha prostě je prásklá!
Knihu mi doporučovala moje bývalá učitelka češtiny s tím, že Borroughs je drsnější četba na téma gayové, drogy, blázince... No, měla pravdu. Sám autor sexuálně žije již od 13 let, o drogách jsem v této knize nečetla, ale o blázinci ano. Je to peprné čtení, u kterého se ale hodně nasmějete. Ono věštění z budoucnosti z bible nebo věštění podle velikosti hovna v záchodové míse jsou jedny z mnoha témat této knihy. Jak už jsem psala, autor vše píše s neskutečným nadhledem. Sám ze sebe si dělá srandu, což dneska dokáže málo autorů. Vidí sám sebe jako malého a jako adolescenta a ze všech svých výstředních vlastností si dělá srandu. Dělá si srandu i ze své orientace a z toho, jak se s tím vypořádával. Ale zároveň knize prostě nechybí cit. Věděl moc dobře, proč se psychicky upíná na určité lidi a zároveň svůj vztah k nim dokázal objektivně zhodnotit.
Kniha byla velmi čtivá. Bavilo mě to a během 2 dnů jsem měla hotovo. Nechtěla jsem odkládat, chtěla jsem vědět, co si pro mě autor přichystal. Pokud máte špatnou náladu, tahle kniha vám ji zvedne. Je svěží, rychlá, upřímná. Jak jsem si již poněkolikáté ověřila, američtí autoři jsou něčím prostě zvláštní. Jako by mi trochu unikal smysl při čtení. Už se mi to stalo víckrát. Prostě mě kniha bavila, ale na postavách bylo něco podivného, neuchopitelného. Stejně tak na mě působia i tahle kniha. I tak mě ale zabavila a já lituji, že nemáme v češině více autorových knih.
Co se mi nelíbilo?
Pro někoho by kniha mohla být příliš vulgární. Já osobně si zase říkám, že díky tomu působila velmi svobodně, autenticky, nikdo jí nic nebral. Trochu mě mrzí, že se pro českou verzi neponechal název "Running with scissors", který se mi zamlouvá mnohem více, než Hlava nehlava. Dokonce jsem zjistila, že knihu někdo zfilmoval. No, upřímně, nedokážu si představit, jak film vypadá, jsem si stoprocentně jistá, že ho museli lehce "cenzurovat". Představa, že doslovně zfilmují všechno, co se v knize děje, je pro mě nepředstavitelná (ono nahé dítě kálející na koberec, no...). Kdo knihu četl nebo se chystá, doporučuji kouknout i na autorův Twitter. Je neskutečně vtipný.
Edit: Tak jsem viděla první polovinu filmu a... je přesně podle knihy. Včetně kálejícího dítěte. Jenom teď nevím, jestli ten film můžu doporučit :D.
5/5