Sedmikostelí - Miloš Urban

25. červen 2016 | 08.56 |

sedmikosteli

O čem je kniha?

Urbanovy knihy vždycky s sebou nesou speciální podtitul. V případě Sedmikostelí se jedná o gotický román z Prahy. Jedná se o detektivní případ, který s sebou nese samozřejmě několik vražd, správně trhlého detektiva (v tomto případě se nejedná ani o policistu, je to nedostudovaný historik, který trpí všemožnými vidinami a láskou k historickým budovám) a samozřejmě nějaké ty šarlatánské postavičky, jako je například šlechtic, co touží opravovat kostely do původní podoby a to za každou cenu, vrchní policista, kterému z uší vytéká vazká tekutina v podobě švestkových povidel, policistka při těle, co všechny svádí svým zadečkem a spousta jiných.

Všechno začíná snahou o vraždu, ve věži kostela se houpe muž přivázaný za nohu, provaz mu je prostrčen skrze nohu, vrah své oběti udělal do lýtka díru a provaz protáhl za lýtkovou kostí. Jakmile se zvon rozezněl, muž se začal na provaze houpat, jeho zubožené tělo našli včas, aby ho zachránili. Potom se to v Praze začne podivnými vraždami jen rojit. Výhružné dopisy, napíchané končetiny na věžích kostela, kameny prohozené okny. Vše se děje na reálných místech, jako je například Karlovo náměstí nebo Žitná či Ječná ulice. Do pátrání se dává hlavní hrdina s neobvyklým jménem Květoslav, policistka Rozálie, šlechtic a jeho podivný zrzavý sluha. Všechny je žene touha po historii a po vyřešení těchto zvláštních vražd.

sedmikosteli01

Co se mi líbilo?

Milošovy knihy jsou zvláštní. Jsou plné absurdních situací, a prazvláštních myšlenek. Velice rád si pohrává s mýtem, s nadpřirozenými postavami. Četla jsem kdysi jeho knihu Hastrman a nestačila se divit. Zelený mužíček, co se za deště mění v kapra co proplouvá lesem, jeho duše je schopna převtělit se do čehokoliv, co obsahuje vodu, nesmrtlenost, sexuální výjevy, které jsou spíše děsivé, než erotické a pod. Jeho kniha Michaela rozhodně není pro žádné puritány - vraždychtivé jeptišky vedené matkou představenou, která má ženské genitálie namísto úst...Ani tentokrát nezklamal. Sedmikostelí je plné přeludů, zvláštních postaviček, nepravděpodobných situací, sexuálních narážek.

sedmikostelí02

Obecně o Urbanově knihách říkám, že jsou prostě a jednoduše divné. Nemusela bych je číst. Nění to nic přelomového. Jenomže je tu jeden hlavní důvod, proč mě tak nadchl a proč vlastně čtu další jeho knihy. A to je jeho smysl pro atmosféru. Málo kdo dokáže obratným popisem nastolit teplotu v místnosti, přivábit pachy a zvuky. Při čtení jeho knih cítím vůni lesa, cítím chlad kostelů, řev bimbajícího zvonu, cítím dech postav, dlaždice na chodidlech, vůně ulic a přítmí tajmených místností. Absolutně netuším, jak to dělá. Příběhy jsou vlastně jakési absurdní autorovy vize vložené do barvitých popisů, které dokážou svou podmanivostí nastolit magickou atmosféru. 

Milošovy knihy vydává nakladatelství Argo, které se pyšní nádhernými designy, neotřelými papírovými obálkami a krásným tiskem na kvalitním papíře. V knihovně mě na polici vždycky upoutají krásné obálky z pevného papíru, zvláštní výkroje a originální ilustrace. Miloš Urban byl rok šéfredaktorem nakladatelství Argo a jeho knihy si jsou designově podobné. Mají malý formát, pevné desky a barevné stránky doplněné ilustracemi, což atmosféře celé knihy perfektní přidává pomyslnou třešničku. Jeho knihy je radost vlastnit, jsou to pěkné kousky. Hastrman měl dokonce zelené stránky! V případě Sedmikostelí zvolili grafici hnědou barvu, navodila se tak tajemná atmosféra, taková až středověká. Kniha je doplněna zvláštními ilustracemi, které se mi osobně moc nelíbí, ale neříkám NE. 

sedmikosteli03

Co se mi nelíbilo?

Přitaženost za vlasy a nepravděpodobnost. Chápu, nejde o realistický román, spousta jeho postav se zjevuje v mlze uprostřed sakristie, skáče ze střechy na střechu, vraždy jsou přitažené za vlasy. Ale musíte číst dál. Jeho knihy nepostrádají čtivost, jsou neotřelé a brilantně napsané. 

Jisté motivy se opakují, což zjistíte, jakmile přečtete více jeho knih. Už u druhého titulu mi bylo jasné, co Urban miluje. Tajemno, šílené sexuální výjevy, tajemné bytosti, kostely.  Tak trochu se začne opakovat. Každá jeho knihy je jedinečná, ale doporučuji dávkovat pomalu a s přestávkami. Mohl by se Vám omrzet, a to nechcete. 

Chvílemi jsou nudné části střídány extrémně čtivými částmi. Je to trošku čtení jako na horské dráze, což já tak úplně nemusím. Knihu pak v určitých momentech odkládám a do čtení se musím nutit, přesto všechno mě Urban nepřestává bavit. Jeho knihy jsou originální. Za to mu uděluji 3 body. Je to průměr, protože Hastrman a Michaela mě tehdy nadchli daleko víc, ale zase to není žádný odpad. Sedmikostelí bych doporučila až na druhém či třetím místě, jsem toho názoru, že Santiniho jazyk nebo Hastrman jsou daleko povedenější kousky.

3/5

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Sedmikostelí - Miloš Urban tlapka 25. 06. 2016 - 14:07
RE(2x): Sedmikostelí - Miloš Urban cojuliecetla 26. 06. 2016 - 10:18
RE: Sedmikostelí - Miloš Urban jurtanimo 30. 06. 2016 - 20:33
RE(2x): Sedmikostelí - Miloš Urban cojuliecetla 01. 07. 2016 - 10:12