iva: Ke Stoletému staříkovi jsem se dostala přes audioknížku a v podání Martina Stránského je to ještě vyšší level.
Líbí se mi tvůj "nesvatýgrálový" pohled na knížku, neznat jí, klidně po ní po tvé recenci sáhnu.
Ze začátku jsem si říkala, že to bude jen rádobyvtipné, ale od chvíle, kdy mladík s dlouhými mastnými vlasy a nápisem Never againe na zádech zjistil, že přišel o kufr, jsem se začala bavit. Zejména útěk z Vladivostoku a vraždu slonem jsem si dokázala pouštět pořád dokola. Stránský to prostě dokáže podat.
Hodně mě ale zklamal film. I když chápu, že všechno se natočit nedá, některé pasáže byly opravdu tristní. Navíc, z knížky jsem Alana viděla jako někoho, kdo sice z rodinných důvodů neutrpěl školní vzdělání, ale přesto to byl sečtělej a chytrej chlap. Sice se rád napil, když byl alkohol po ruce, ale když ne, svět se nezboří (maximálně vyhoří město ) Ve filmu se mi zdál vykreslenej jako tupý nevzdělanec, jehož jedinou touhou bylo popít. Nelíbila se mi ani ta parodie na už tak tupé padouchy. Ale jak říkám, zpracování se nelíbilo mě, ostatním to může přijít jinak.
Analfabetka už se mi líbila míň a Zabijáka Anderse jsem ani nedoposlouchala.