Klam - Philip Roth

11. září 2016 | 22.16 |

klam

O čem je kniha?

Celá kniha je od začátku až do konce nekonečný dialog. Podrobně zaznemanané rozhovory mezi spisovatelem a jeho milenkami. Sám spisovatel je ženatý, ale chodí pravidelně psát do svého ateliéru, kam za ním dochází ženy. V jeho vztazích tolik nejde o sexu, jako o debaty. Rád se svých milenek pořád na něco ptá, poslouchá jejich monology, zapisuje si každou jejich větu do diáře. Vzrušuje ho hlas, stačí mu poslouchat mluvené slovo. Každá z žen něco prožila, každá je jiná. 

klam01

Co se mi líbilo?

Je to originální. Tohle je kniha, kde je minimum erformy, téměř žádné uvozovací věty, jen dialogy, uvozovky, rozhovory, otázky a odpovědi. Celá kniha je jakousi mozaikou, skládačkou, kde na konci zjistíte ty nejzásadnější informace a všechno vám tak nějak zapadne. Dozvíte se, jak se spisovateli vlastně daří, jak se daří jeho milenkám, jak se daříjeho ženě, jak si všichni ti lidé vedou ty svoje životy. Je to rozhodně originální kniha. Nedávno jsem přidávala recenzi na knihu Pianistka, kde nebyla téměř žádná přímá řeč. Klam je opakem. 

Kniha mě příliš nenadchla. Je poměrně útlá, obávám se, že kdyby měla více stran, znuděně bych ji odložila nedočtenou (a to já dělám opravdu nerada). Jsem si jistá, že kniha si našla své nadšence, ale mě brzy omrzelo rýpat se v rozhovorech cizích lidí, kteří akorát řeší svojí minulost, kdo jim jak ublížil nebo co se jim nepovedlo. Mezi tím se s milencem na chvíli válí na molitanu na zemi a potom si zase spokojeně žvatlají o všem a o ničem. Celou knihu totiž provází chvilky intelektuálních myšlenek. Nic proti tomu nemám. Ráda si v knize přečtu něco o filozofii, o smyslu života nebo o životě brouka, jak se tak říká, ale tohle na mě působilo tak nějak kýčovitě a kašovitě. Nedávalo mi to příliš smysl. Jisté pasáže jsem přelétla trochu rychleji, protože mě dost otravovaly. Autor podle mě moc tlačil na pilu, vložil postavám do úst jakési rádoby intelektuální řečičky, kterým sami postavy moc nerozuměly. Alespoň takhle to na mě působilo. 

klam02

Z podobných dialogů se a rozhovorů se vlastně skládá náš život. Pořád s někým plkáme, vedeme nechtěné dialogy, hádky, slovní přestřelky, nudné řečičky. Jednou mi někdo řekl, že kdybych přepsala svůj rozhovor s kamarádkou, unidila bych se k smrti. Lidská mluva je prostě specifická, když se přepíše do psané podoby, je to šílenost. A tak nějak podobně na mě působila tato kniha. Přepsaná mluva několika lidí. Nic víc. Nic míň. 

klam03

Co se mi nelíbilo?

Myslím si, že jsem knihu nečetla v ten správný čas. To se občas stane. Do rukou se vám dostane kniha, která se vám nestrefí do chuti, nálady či věku. Mám pocit, že jsem na ten styl, pojetí a obecně pointu nebyla dost vyzrálá. Mám pocit, že daleko víc mi ta kniha přinese, až budu starší. Myslím to naprosto vážně. Měla jsem po celou dobu čtení pocit, že mi něco uniká. Nepotřebuji mít v knize jasný cíl, pointu, nevadí mi občas takové to tlachání o všem a o ničem, naopak, jsou chvíle, kdy podobné knihy vyhledávám. Ale Klam jsem tak nějak nedokázala uchopit. Nevěděla jsem za co :D. Knihu bych spíše nedoporučila. Přemýšlím, jestli ji mám prodat, nebo si ji nechat. Zároveň si myslím, že určitě najde své čtenáře (podívejte se třeba na databázi knih do komentářů). Nelituji toho času stráveného nad čtením této knihy, vůbec ne. Ráda si přečtu něco originálního, nového. Ale asi se mi autor moc nestrefil do chuti. Bohužel.

2/5

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře