tlapka: Mně se Hunger Games líbily ohromně, hlavně první díl mě naprosto strhnul a nemohla jsem se odtrhnout - což je u mě co říct, protože když se mi knížka líbí, tak schválně čtení brzdím, abych si ji mohla vychutnávat o to dýl.
Milostný trojúhelník je opravdu klišé, ale ocenila jsem, že aspoň není úplně klasický. Budiž. Asi by to šlo i bez toho, ale žánr tohle holt vyžaduje...
Tu hlavní myšlenku jsi určitě vystihla správně. Ona začíná už v prvním díle a pak se pozměňuje. Mě na příběhu fascinovalo, jak krásně se zdůrazňuje role médií, která pak přechází do přímé propagandy. A taky ta gradace, jak postupně z pár sněhových koulí vznikají laviny, které smetou naprosto všechno. Kdyby tak všechny young adult literatura byla taková.