zo: Hlad vypadá moc zajímavě. Mám ráda knížky podobného typu, která člověka vtáhnou a přinutí ho nechat se pohltit atmosférou! Pamatuji si, jak jsem kdysi četla knihu o blokádě Leningradu - nebylo to žádné veledílo, moc to sklouzávalo k romantickému románku, ale ta část, ve které docházelo jídlo, postavy jedly chleba s lepenkou a postupně umírali (nejen) na kurděje byla vážně skvělá. A dokonce jsem se jednou po pročtené noci probudila s pocitem nesnesitelného hladu a chvíli jsem si vážně myslela, že ty kurděje fakt mám .