O čem je kniha?
Román Hlad vás zavede do hlavy člověka, který trpí ukrutným hladem. Hlavní hrdina, chudý novinář, se snaží ze všech sil udržet při životě a netratit lidskou důstojnost. Velmi mu záleží na tom, co si o něm lid myslí. I přes svou strašnou chudobu se snaží udělat na ostatní dojem. Brzy přijde o střechu nad hlavou a o základní oblečení, vydává se tak žít do ulic. Každým dnem čeká, kdy ho popadne můza a on napíše článek, který by mu vydělal slušné jmění.
Co se mi líbilo?
Především styl. I přesto, že kniha vznikla někdy v polovině 20. století, má nám pořád co nabídnout. Knut Hamsun předběhl svou dobu a napsal dílo, které tehdy vzbuzovalo ve čtenářích velikou vlnu emocí. Dnes nám tato kniha možná nepřijde ničím extrémní, ale když vezmete do úvahy historický kontext, zjistíte, jak nadčasové dílo Hlad vlastně je.
Hlavní hrdina, muž asi kolem 45 let žije na pokraji bídy. Nevíte proč, nevíte kde, nevíte jak se mu to stalo. Nevíte nic, co se odehrávalo v jeho životě před tím, víte jen to, že momentálně bydlí v pokojíku, který bude muset brzy opustit, protože už tak dluží bytné nějakou tu korunu. Jeho kroky míří často do zastavárny, kde se snaží udat to málo z věcí, které má. Ale vždy, jakousi nešťastnou náhodou, o všechny peníze přichází. Snaží se působit zámožně, proto je vždycky někomu daruje. Chudé dívce, náhodné ženě ve stánku s pečivem, cizímu muži,... Sám sebe tak pohřbívá zaživa.
Kniha je velmi čtivá, plná barvitých realistických popisů. Vlastně máte neustále pocit, že čtete realistickou knihu. Ale není tomu tak. Hlavní hrdina se podobá Raskolnikovi z knihy Zločin a trest. Autor vám servíruje nelítostné popisy hladovění, chladivého počasí a zaprášených anonymních ulic. Ale nikdo neřeší, jak se hrdina do chudoby dostal. Byl vždy chudý? Byl vždy vyhladovělý? Neřeší se žádná předurčenost k dané společenské vrstvě, jako řeší realismus. V tom Hamsun předběhl vlastní dobu. Napsal něco na pomezí, něco netradičního a nevšedního.
Díky této knize budete mít pořád hlad, což je něco, co vám potvrdí většina lidí, co knihu četla. Skutečně, popisy plížícího se hladu, který postupně ochromuje celé vaše tělo i mysl, byly v knize velmi realistické. Hlavnímu hrdinovi se po delší době podaří sehnat jídlo, avšak jeho podrážděný žaludek není schopný přijmout jediné sousto. Hladovění tak pokračuje. Věřte, název knihy odpovídá tomu, co najdete uvnitř. Pro dnešního čtenáře tohle možná nebude nic extrémního a milovníci "brutálnější" literatury nad Hladem jen mávnou rukou. Pokud je tohle váš případ, zkuste celý den nejíst a potom si přečtěte tuhle knihu. Bude to zážitek. Vyzkoušeno za vás :D.
Kniha se možná bude zdát pro spostu čtenářů dost obsáhlá, ale věřte, že řádky ubíhají rychle i přesto, že je v knize minimum přímé řeči, většinu zabírají popisy. Vše je psáno takovým tím klasickým ledovým severským jazykem, který umí do příběhu vložit jen autoři ze severu. Pozitivně hodnotím obálku a překlad. Vydání, které vidíte na fotografii, je letošní. Nakladatelství se rozhodlo knihu přeložit znovu do dnešního přijatelnějšího jazyka a dát jí hezkou obálku. Velmi pozitivně hodnotím i doslov, který rozhodně stojí za přečtení. Dostane se vám krásného dovysvětlení a upřesnění všeobecného kontextu.
Co se mi nelíbilo?
Knize můžu vytknout snad jen nereálnost činů hlavního hrdiny. Představte si, že se v horečce zmítáte na chodníku, nemáte kde bydlet a co jíst, do rukou se vám dostane náhodou spousta peněz, za které byste si mohli kupovat jídlo další 3 týdny. Místo toho, abyste si utíkali koupit léky nebo jídlo, dáte peníze náhodné ženě na ulici. Blbost! Hlavní hrdina mě rozčiloval, jeho jednání mě zvedalo ze židle, štvalo. Ale ono je to tak možná správně. Kniha, která ve mně vzbudí emoce, je dobrá kniha.
4/5