zo: Hlad vypadá moc zajímavě. Mám ráda knížky podobného typu, která člověka vtáhnou a přinutí ho nechat se pohltit atmosférou! Pamatuji si, jak jsem kdysi četla knihu o blokádě Leningradu - nebylo to žádné veledílo, moc to sklouzávalo k romantickému románku, ale ta část, ve které docházelo jídlo, postavy jedly chleba s lepenkou a postupně umírali (nejen) na kurděje byla vážně skvělá. A dokonce jsem se jednou po pročtené noci probudila s pocitem nesnesitelného hladu a chvíli jsem si vážně myslela, že ty kurděje fakt mám :D.
---
zo.pise.cz
cojuliecetla: Myslela jsem si, že by se ti asi líbila :-). O pádu Leningradu jsem četla knihu Dirigent, byl to vlastně životopis dirigenta Šostakoviče, hodně zajímavé, drsné, tvrdé, realistické. Pamatuji si dodnes, jak si vařili kožené boty jako polévku. Děs... *zed*
Kurděje pobavily :D :D :D.