O čem je kniha?
Studentka střední školy, Zoe, se dopustila hrozného činu. O tom, jak nese svou tíhu viny, se rozhodne svěřit vězni. Vězni, který za oceánem čeká v čele smrti na popravu. Zoe mu ve staré kůlně píše dopisy, ve kterých vypráví o své rodině, o svých prvních láskách i o velikém trápení, které jí tíží.
Co se mi líbilo?
Kečupová mračna jsou jednou z nejčtivějších young adult knih, jaké jsem kdy držela v ruce. Tahle kniha mě neskutečně bavila. Zhltla jsem ji za dva dny a na konci mě mrzelo, že příběh končí. Odhlédnu-li od jistých nereálných věcí, jako je právě ono dopisování si s vězněm (bylo tam pár pár takových detailů, které se mi moc nelíbily), čtení jsem si užila od začátku do konce. Zpočátku jsem si trochu hubovala, že čtu knihu, kterou jsme si vypůjčila v dětském oddělení, ale brzy mě moje pocity viny přešly. Kečupová mračna jsou krásný, dojemný příběh o mladé dívce, které se v jednu chvíli stane pár nešťastných událostí a ona se jim snaží nějakým způsobem postavit.
Moc se mi líbily postavy v knize. Byly reálné, měly své stinné i světlé stránky. Žádná z postav nebyla popisována v superlativech (jak to v podobných knihách bývá). Autorce jsem je prostě všechno věřila. Příběh v dopisech je psán zajímavou retrospektivou. Zoe se ve svých vzpomínkách vrací zpátky, vypráví v dopisech svůj životní příběh a pomalu odhaluje všechna tajemství. Na konci se všechno sesune jako domeček z karet. V knize to tepe. Čekáte, že se něco stane. Celou dobu to tiše bublá pod povrchem, až to nakonec celé vyvrcholí. Mám takové emotivní závěry moc ráda a musím říct, že autorka se s tím vypořádala na jedničku. Nic trapného. Naopak. Tušíte, co se děje. V hlavě si stavíte všechny ty eventuální konce. A i když se všechny vaše předtuchy vyplní, jste s knihou spokojení.
Příběh možná není tak úplně úžasný, ale styl, jakým je napsaný, ho pozvedá na vyšší příčky. Přesně jak se píše na zadním obalu knihy: "Působivé a naprosto originální. Riskantní, sebevědomé podmanivé." Musím souhlasit. Mladá láska je v knize napsaný příjemným nábojem, hlavní postava, Zoe, není nijak protivná, nafoukaná. V příběhu se prolíná více linií, které se spojují do jednoho celku. Kniha je napsána přesvědčivě.
Co se mi nelíbilo?
Kečupová mračna vyhrála ocenění za nejlepší dětskou knihu Waterstone 2013. Vůbec se nedivím. Příběh je poutavý. Knihu si přečetla dokonce i moje sestra, která knihy nečte vůbec (jakože vůbec vůbec) a byla nadšená. V celém příběhu je takové příjemné pnutí, které mě prostě bavilo. A musím pochválit i obálku a vůbec celé grafické provedení knihy.
Nevrdím, že jsou Kečupová mračna nejlepší knihou, jakou jsem kdy četla. To rozhodně ne. Ale běhe čtení jsem se zabavila a rozhodně jsem nečekala, že mě kniha tak nadchne. Proto se neostýchám a hodnotím plným počtem. Ideální pro oddych, odreagování, prostě pro chvilku volna. Doporučuji i těm, co young adult literatuře moc nefandí. Určitě nesáhnete vedle.
5/5