O čem je kniha?
Spisovatel, který žije jako starý s mládenec s kočkou, zrovna pracuje na životopisném díle jednoho z nějvětších vrahů planety Gillese de Reise. Navštěvuje své přátele, kteří žijí ve věži, náhle vzplane láskou k tajemné ženě a rozhodne se zjistit více o satanismu. Nakonec se snaží dostat i na černou mši, která je dělaná přímo pro toho tam dole.
Co se mi líbilo?
Knihu jsem se rozhodla číst hlavně kvůli tématu satanismu, který zpracovává. Při čtení Dějin ošklivosti od U. Eca jsem narazila na citaci z jakési neznámé knihy. Ta citace byla jako vystřižená scéna z hororového filmu. Šílený hrabě, který své sexuální choutky ukájel na vraždění nevinných dětí. Následovala pasáž popisující padlého kněze sloužící černou mši. A věděla jsem, že tuhle šílenou knihu si musím přečíst. Popis na vnitřní obálce knihy slibuje, že držíte v rukou román, který v době svého vzniku pobouřil celý literární svět, kniha podobná 120 dnům Sodomy, ale v prostředí satanistů, uprostřed Francie. 120 dnů Sodomy jsem sice nečetla, ale troufám si tvrdit, že Tam dole má dohromady asi tak 30 stránek pobuřujícího materiálu, zbytek jsou filozofické řeči, u kterých jsem se musela hodně přemáhat, abych neusnula.
Nejsem vzývač satanismu, jedinou knihu na toto téma, kterou jsem doposud četla, byla Rosemary má děťátko. Ale tak nějak podvědomě mě to téma zajímalo. Navíc Tam dole slibovalo popisy černých mší. A na to jsem byla hodně zvědavá. Hned od začátku mi bylo jasné, že tato kniha rozhodně není pro věřící. Hlavní hrdina na mě působil jako ateista, ačkoliv se se svými přáteli neustále bavil na téma náboženství.
V doslovu jsem později zjistila, že Tam dole je jediná autorova kniha, která má jakž takž nějakou dějovou linku. Všechny ostatní tituly jsou spíše filozofické, úvahové kousky, kde je děj velmi potlačován. I tak si myslím, že v této knize je děje opravdu velice málo. Vše, co se tam stane, by šlo shrnout ve dvou větách - spisovatel píše knihu o příšerném vrahovi, setkává se s přáteli (jejichž jména se mi neskutečně pletla), pak randí s divnou ženskou, ze které se vyklube polo satanistka. Přemluví ji, aby ho propašovala na černou mši, což se povede, a když jí to pak párkrát splatí v posteli (což ho začíná velice otravovat), kniha končí. Kniha celkově byla psána docela roztržitě. Čtete, jak spisovatel usedá do křesla a chystá se pracovat, najednou skočíte do děje jeho knihy, kde popisuje ty příšerné praktiky, kterých se dopouštěl Gilles de Reis. A najednou jste na kostelní věži, kde si spisovatel dává večeři se zvoníkem a přemýšlí nad smyslem života a pak se s vyprávěním skáče do nějaké historky, kterou jeden z přítomných vypráví. Zkrátka to nemělo pevnou formu, bylo to pro mě nepohodlné čtení a poměrně náročné na pozornost.
Co se mi nelíbilo?
Hlavní hrdina mi byl velice nesympatický, to samo o sobě dost kazí můj dojem z knihy. Mrzout, co miluje jenom sám sebe. Autor jeho myšlenkové pochody popsal tak brilantně, že mi ten člověk začal v polovině knihy vadit. Vábil k sobě milenku, přemlouval ji, aby se mu oddala a jenom co se ta chuděra svlékla, začal být znuděný a musel se hodně přemáhat, aby ji nahatou nevystrčil z bytu. Zkrátka takový ten samolibý znuděný chlap, co nejraději krafe nad cigaretou o smyslu života a je mu fuk, když někoho raní.
Kniha neměla moc děj, jak jsem již psala výše, což by tolik samo o sobě nevadilo, kdyby všechny ty řeči mezi tím měly nějakou hlavu a patu. Kniha byla psána spíše jako dialog. Neustále probíhající rozhovory postav. Bylo by to v pořádku, kdyby se bavili nějakým normálním způsobem o různých věcech a ne stále o tom stejném dokola. Z knihy si odnáším nějaké zajímavé myšlenky, kvůli kterým si myslím, že se vyplatilo knihu číst. Navíc ten jeden jediný popis černé mše, který v knize najdete (a je samozřejmě až na konci) byl taky zajímavý. Rozhodně to není oddechová kniha a kdekoho by mohly události v ní popisované velmi znechutit. Třeba moje věřící kamarádka by u této knihy omdlela :D. Je to docela pobuřující čtení, na které nebude mít každý žaludek. Přesto si myslím, že kdybych knihu nečetla, nic by se nestalo. Hodnotím průměrně. Své čtenáře si Tam dole ale jistě najde. Ja vím, že nic dalšího od tohoto autora číst nejspíš nebudu.
3/5