Článek Měj ráda sama sebe - Barbora Baronová, Dita Pepe

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Měj ráda sama sebe - Barbora Baronová, Dita Pepe

10. 12. 2017 - 13:17

atraktivnistrasilka: Děkuji za recenzi na tuhle knihu.
Na ženy všeobecně je kladen velký tlak. Ať už v oblasti toho, co by měly nebo neměly dělat, nebo toho, jak by měly vypadat. Nebo naopak neměly. Mám dojem, že některé odchylky od “dokonalosti” jsou docela tvrdě odsuzovány. A pak se velice lehce stane, že se to sebevdomí podlomí. Protože nesplňuji standard. Protože nejsem dost krásná, dost jemná, dost chytrá, dost cokoli, co člověka může napadnout. Sebesmíření je těžká věc. Sebeláska ještě těžší. Ještě dneska mi v hlavě zní ta slova mého spolužáka ze základní školy - toho největšího blbce, kterého by ve třídě člověk našel: “Ty seš tak hnusná, Terezo! Tak hnusná a trapná k tomu!” Bylo to ve frontě na oběd a nepředcházel tomu žádný rozhovor. A ačkoli jsem věděla, že oproti svým spolužačkám JSEM poněkud jiná liga, zabolelo to. Tehdy mě to poprvé začalo skutečně trápit.
A trápí mě to dodnes. Kvůli jednomu debilovi.
Jestli jednou budu mít dceru, nikdy nedopustím, aby si o sobě myslela, že není dost (doplň si cokoli, co uznáš za vhodné). Protože každá jsme jiná a každou z nás ovlivňuje to, co žije. Navíc opravdu na každým je něco hezkýho, a nikdy v životě se mi nestalo, že bych viděla třeba holku v autobuse a řekla si něco ve smyslu, že je ošklivá, etc.

---
atraktivnistrasilka.pise.cz

10. 12. 2017 - 19:20

cojuliecetla: Jéé, to jsem ráda, že tě článek potěšil .
Podobná věc se mi taky stala. A určitě mnoha dalším holkám. Nejhorší na tom je, že dotyčný na to určitě už dávnou zapomněl, kdežto ty se tím budeš trápit ještě dlouho. A můžeš si stokrát říkat, jaký je to debil, prostě to bolí. Mně takhle jednou vpálil do obličeje můj bývalý spolužák, že jsem hloupá holka. Pamatuji si to dodnes. Budiž mu odplatou to, že já studuji vesele dál, kdežto on pípá za kasou. Nesměji se lidem, co pracují v obchodech, to ne. Ale on měl vždycky OHROMNÝ řeči a teď se všichni diví, kde to skončil.
Krása není nic, co by někdo mohl změřit. Krásný může být každý. Myslím si to už dlouho. A tahle knížka je toho důkazem. Určitě jsi krásná. Tomu hlupákovi jsi se možná nelíbila, ale pro statisíce dalších lidí určitě krásná jsi. A jestli jsi krásná i sama pro sebe, tak je to vůbec nejlepší.

---
cojuliecetla.pise.cz

10. 12. 2017 - 20:27

atraktivnistrasilka: No ano, koukám, že opravdu každý má ve svém okolí profesionálního srážeče. Ten můj spolužák teď pro změnu fetuje, takže obrázek si o těchto typech skutečně udělat můžeme.
Opravdu nevím, jestli si připadám krásná, to asi ne. To asi bude ještě chvilku trvat. Ale děkuju ti moc za tvoje slova, protože tohle je pro mě opravdu hodně citlivé téma. Ono v mém případě šlo až o sebenenávist. Svého času jsem nikam nechtěla chodit, aby nikdo neviděl můj ksicht, přišla jsem kvůli tomu i o kamarádky. Nenáviděla jsem svoje rodiče za to, že mě měli, nemám žádné svoje fotky z období od dvanácti let dál, prostě hrůza. Do dneška nejsem schopná podívat se pořádně do očí klukům, natož pak pořádně dospělejm chlapům (a vůbec nic tam z mojí strany nemusí být!), protože to sebevědomí prostě nemám (a ano, s takovou opravdu asi umřu zralá na klášter, ale co). Zpětně si říkám, že jsem opravdu byla případ pro psychiatra, a svým způsobem pořád jsem. I dneska mě to čas od času chytne, a začnu vlastní matce vyčítat, že mě porodila. Prostě... snažím se v sobě hledat nějakou sílu, motivaci jít dál. Začít se mít ráda. Nejde to. Ale věřím, že jednou toho schopná budu. Jsem na dobré cestě, vím to, ale zároveň jsem teď hrozně zaseknutá, nějak se nemůžu realizovat, a to mě dost deptá.
Ale aspoň si už nepřijdu jako obluda. To je pro mě velký pokrok!

---
atraktivnistrasilka.pise.cz